Po hodně dlouhé odmlce jsem našel chvilku se věnovat těmto stránkám. Ne že bych na tom s časem byl tak špatně, ale tak nějak to nevyšlo. Zato jsem se stihl oženit koupit dům a narodila se nám dcerka. Ta už trošku odrostla tak sem se rozhodl projít povídky co mám napsané a nějaké sem vložit. A taky sem tak udělal. Dnes sem dávám jednu hodně starou, ale myslím že to ničemu nevadí.

Smutný klaun se ze mě stal
miloval jsem a byl milován
aspoň jsem v to doufal.
miloval jsem ženu co mi řekla zapomeň
a to jsem ji ani neviděl.
tak umřela duše má
spolu s mou Paní a s ní i mé já
v mozku prázdno je
a tak jen bezvládné tělo s roztrhaným srdcem po světě chodí
jsem smutný klaun, který je všem pro smích
pro smích i ženám jež miloval.
ach proč ta láska tolik bolí
a proč vy ženy jste tak kruté.
jsem smutný klaun leč život jde dál
jak rozvodněná řeka
já jsem na ní jak lístek ze stromku
jen jedna žena jej může vytáhnout
místo toho ho však nechá plavat dál
zamává, zasměje se na pozdrav
pak mu sbohem dá
jsem smutný klaun

Omlouvám se všem příznivcům. Měl sem nějaké problémy a přesto že několik textů mám sem se nedostal k tomu abych je zveřejnil. Ale nebojte se dočkáte se jich.

Také mám pro vás dobrou zprávu. V sekci přátelé přibyly povídky od člověka který si nechává říkat Zlobivec.

Jmenuji se Martin a jsem tak trochu submisivní. Doufám, že se vám tu bude líbit a zase se sem vrátíte :-). Veškeré náměty a připomínky mi prosím sdělte na : aaa4@email.cz

Pro vás co jste smutní je tu jeden citát :
    Tragédie je ta nejednoduší situace v životě člověka. Nemůžeš se z ní dostat jinak, než že ji prožiješ až do konce. Oscar Wilde