Konečně se zase potkali. Bylo to jedno z nepravidelných setkání, když se nacházely ve stejném městě. Vždy to končilo večeří a příjemným povídáním. Znaly se už dlouho. Tentokrát se setkaly v Brně každý daleko od domova a setkání se zdálo být jen náhodné.

Byl tam jakýsi veletrh na který byli vysláni svými firmami. Martin narazil na nějaký problém o kterém mu Jana vyprávěla. A protože patří mezi mobilní lidi, hned vzal telefon a volal jí. Vůbec netušil že je také na veletrhu, on jí sice říkal o své účasti, ale Jana se mu ani slovem nezmínila že tam bude taky. To se dověděl až z následného hovoru. Pak už následoval společný oběd na kterém se domluvily, že se večer uvidí zase.

Po uzavření veletržních prostor, upocení a ušlapaní z náročného dne zmizeli oba na chvíli ve svých hotelích. Osprchovaní a převlečení do volnějších oděvů se sešly a vyrazily do nočního Brna na večeři.

Konečně našly malou útulnou hospůdku s intimními boxy a příjemně tlumeným osvětlením. Oba hladový jak vlci se pustily do jídla a hovor se k Martinovu překvapení stočil k sexu. Je pravda že v intimním životě před sebou neměli moc tajností, ale dosud spolu na živo o sexu nikdy nemluvili. Možná proto, že se viděly opravdu příliš krátce než aby se dostaly k takovým to tématům.

Čas pokročil, večeře skončila, a hovor se stával čím dál zajímavějším. Martin už tušil, že dnešní večer neskončí jen pouhou večeří. Byl zcela v její moci a věděl že to nebude jen obyčejný sex. Reálnější vzhled večera se začal jevit když Jana začala mluvit o pissu. Ona to zatím nikdy nezkoušela, její partneři byly proti tomu. O Martinovy věděla že to občas dělá. Trvalo jí to dlouho než k tomu přivedla řeč, Martin ani netušil jak velké je toto její přání. Nebyl sice nějakým skalním přívržencem. Ale souhlasil s tím že jí takto poslouží. Janě se potom jen rozzářily oči, “Pojď”, řekla mu a vstala. Martin seděl s otevřenou pusou. Věta zůstala nedokončená. Než ale stihl zaprotestovat, byla už Jana příliš daleko. Stála na konci lokálu a čekala na něj. Takto si to Martin nepředstavoval. Jen piss a nic víc, to přeci ne. Seděl a díval se na tu krásnou ženu jak tam stojí a propaluje ho pohledem. Co mohl dělat, slib je slib. Martin vstal. Ať to dnes dopadne jako-li, snad jej nenechá neuspokojeného.

Vzali se za ruce. Spolu došly až na konec chodby kde byly schody do patra. Jana bez váhání šla do schodů a Martin poslušně cupital za ní. Pomalu mu docházelo že jsou v jejím hotelu. Jana zalovila v kabelce a podala Martinovy klíče. Ten jimi otevřel dveře a vzal Janu do náruče a přenesl ji přes práh. Oba se tomu smáli. Jana už opět stála na zemi a vyprostila se Martinovu sevření. Otočila klíčem v zámku a pak se sama otočila k Martinovy, “Svleč se !”

Tento rozkaz Martin velmi rád splnil, počáteční obavy přemohlo vzrušení. Na další rozkaz si klekl před mísu. Zaklonil se a opřel o porcelán zátylek. Jana se na něj usmála, klekla si k němu a začala jej líbat na prsou. Pomalu svými rty sjížděla až k jeho již pevnému penisu. Toho se však nedotkla, místo toho ponořila své ruce do té nacpané kabelky. Martin nevěřil svým očím, když se na světle objevil obojek a několik provazů. Než se stačil probrat z údivu, cítil jak se mu smyčky provazu omotávají kolem kotníků a zápěstí. Pomalu takto přicházel o svobodu. Jana utáhla poslední uzel. Pohladila ho po žebrech. Martin se zachvěl, nesnášel lechtání a takhle se nemohl bránit. Jana to moc dobře věděla a nechtěla zneužít té moci co nad ním měla. Místo dalšího lechtání mu připla obojek. Ten dalšími provazy přivázala k míse, tak aby nemohl hlavou hnout. Jana se postavila. A pochvalovala si své dílo. Začala ho škádlit, jak by se to hodilo na památkové foto. Martin se mohl bránit jen slovně, ale jeho obrana byla rázně umlčena. Jana si zula botu. Nohu pak položila Martinovy na obličej a nechala si lízat chodidlo. Ale přeci jen našla na svém díle chybičku. Ten jeho stojící penis a kulky pod ním přímo vybízely k nějaké ozdobě. Škoda na to zapomněla. Nic méně tu byly Martinovy boty. Vytáhla z nich tkaničky aby své dílo dokončila. Podvázala mu penis i kulky a ty pak stáhla k provazům kterými byly spojeny kotníky se zápěstími. Teď už ale neodolala tomu stojícímu penisu a lesklé kapce mízy na jeho vrcholu a smyslně ji olízla. V jeho rozkroku nezůstala příliš dlouho a její jazýček se přesunul k jeho bradavkám. Sama už byla také vzrušená a potřeba se vymočit u ní sílila. Nechala tedy dráždění jeho bradavek. Políbila ho na ústa a zeptala se “Chceš to ? Opravdu to chceš ?”, musel se usmát její otázce, přeci by tu jinak nebyl. Na druhou stranu měla pravdu, musel ocenit tuto otázku, proto si této ženy tak vážil. “Ano Paní Jano, chci váš piss a jsem tu od toho abych vám takto posloužil.” Sám převedl vážnou otázku na hru, Jana to pochopila a začala se rozehřívat. “Jako co že mi to chceš posloužit ?”, “Chci vám posloužit”, Martin se zarazil, věděl co chce slyšet, ale nešlo mu to vyslovit, “jako vaše WC”, zvolil tento pro něj přijatelnější výraz. Jana věděla že ťala to živého a tak pokračovala, “WC ne, chci slyšet jiný výraz” svá slova podpořila fackou. “Záchod Paní Jano, chci vám posloužit jako záchod.”, “Ano tak otevři svá ústa”. Jana si stáhla kalhotky, vyhrnula sukni a začala v kolenou klesat. Svou lasturku, přitiskla Martinovy na ústa a začala močit. Martina naplnil jako vždy slastný pocit ponížení. A hltal její moč, bylo jí hodně, ale dařilo se mu. Jana však zůstala na něm sedět i po tom co Martin spolykal poslední kapky a začal jí lízat. Byla vzrušená. Seděla mu na obličeji, ne docela celou vahou, trochu mu odlehčovala. Martin ji lízal, hrál si s jejím poštěváčkem, vnikal jazykem do její skulinky a projížděl její rýhu kam až se jazykem dostal. Této rozkoše mu však Jana příliš mnoho nedopřála. Velmi brzy se udělala. Velmi mohutně to prožívala. V odeznívajícím orgasmu si vychutnávala Martinův jazyk, který bez ustání cítila v rozkroku.

Jana se svezla vedle něj a zahrnula jej polibky. Jazykem mu přejížděla po tváři. Slizovala mu z nich své vlastní šťávy. A bez ustání jej líbala. Lehce jej překročila a klínem mu začala po bolestivě napnuté hrudi sjíždět k rozkroku. Obratně si zavedla jeho penis a začala přirážet. Sama regulovala rychlost a hloubku jednotlivých přírazů. Martin se díky svázaní nemohl ani hnout. Jana jej občas pustila až úplně ven a znovu na něj dosedla. Hrála si s ním, sama regulovala své i jeho vzrušení. Martin díky podvázání to měl trochu stížené. Přesto se mu vrchol blížil, ne tak rychle jako Janě, přece jen bolest v zádech a krku, trochu mírnila jeho vzrušení. Jana se ale chtěla udělat zároveň s ním. Tak pomalu na něj dosedla a pomocí hry poševních svalů jej přivedla až na samý vrchol. Jí samou už probíhaly první křeče když do ní Martin začal stříkat. Stříkal mohutně a dlouho i pro Janu to byl mnohem větší orgasmus než ten první. Rozhodně ale neměl být dnes poslední. Pomalinku přicházely k sobě. Začaly si uvědomovat kde vlastně jsou.

Jana Martina znovu líbala, on se jí snažil vše vrátit, ale to se mu nedařilo. Provazy jej nepustily a Jana mu schválně uhýbala. Hrála si s ním jako kočka s myší, milovala když si může s mužem dělat co se jí líbí a on proti tomu nemůže nic, vůbec nic.

Jana se tím nebavila dlouho. Když cítila že ji Martin v příštím okamžiku začne prosit. Nechala škádlení. Své kalhotky mu položila do otevřených úst a začala Martina odvazovat. Trochu mu trvalo než se rozhýbal své bolavé tělo a přitom stále držel v puse Janiny kalhotky. Jana se na něj jasnýma očima dívala, měla v očích jakési jiskřičky, kterých si Martin všiml až když se rozhýbal. Podíval se jí do očí, pak na ruku, která ukazovala k jejím botám. Rozsvítilo se mu. Pustil kalhotky na zem, pak jí padl k nohám a začal jí je líbat. Jednu botu, i druhou. Jana právě proto že věděla jak jej tu vzrušuje, se od něj odtáhla. “Půjdeme pokračovat vedle.”

Martin šel pokorně po čtyřech za ní. Klekl si před postel. Jana mu poručila ať jí podá její cestovní tašku. A Martin se jen zhrozil toho co z ní v příštím okamžiku Jana vytáhne.

A pak věřte slovům : “to je ale náhoda že se tu potkáváme.”