Policistka

 „Tak pojďte za mnou vedle,"řekla přísně a odvedla mne do malé místnosti,kde zřejmě odpočívala při noční službě.Stál tam stůl,židle a široká lavice,potažená hnědou,léty oblýskanou kůží.

"Tak se připravte",poručila.Začal jsem nesmyslně blekotat.Nemohl jsem tomu uvěřit...

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Byl jsem totiž předvolán,aby se mnou byl projednán dopravní přestupek.Ve služebně seděla jen jedna policistka,ostatní členové tohoto„ venkovského sboru“ byli asi v akci a honili nejspíš kdesi zloděje slepic.

Žena byla pohledná čtyřicátnice,přísné-leč velmi sympatické tváře a v uniformě jí to náramně slušelo.Ostatně přesně pro tento typ mám slabost.

Podívala se na mě.Mírně naznačila úsměv a pak pokynula,abych se posadil.

„Tak vy nereagujete na upomínky,toto je již třetí předvolání a teprve nyní se pán k nám ráčil dostavit.Vy si asi myslíte,že když jsme venkov,tak nás můžete ignorovat,že?Že když jste z Prahy,tak na vás naše předvolání neplatí.Ale to se mýlíte.Platí! Je vám to jasné?“vychrlila na mne příval své podrážděnost.

„No jistě,já si nemyslím,že… Já jsem byl mimo republiku,a tak…“koktal jsem,zcela vyveden z míry.Ale že jí to sluší.Vypadá ve svém hněvu nádherně.Maně se mi vybavuje roztomilá povídečka ,,Zážitek“,kterou jsem se kdysi potěšil na oblíbeném serveru BDSM…

„Není důležité,co já si myslím.Důležité je,abyste se přestal chovat nezodpovědně a dodržoval zákony,pane.Platí pro vás stejně jako pro ostatní občany našeho státu.“stále přísně pokračovala ve své verbální masáži.„Není vám patnáct…to bych to ostatně s vámi vyřídila jinak-a hned na místě!Ale třeba by právě tohle na vás a vám podobné platilo víc,než pokuty.“dodala a na tváři se jí objevil malý náznak úsměvu.

Na chvíli mne napadlo,že snad má na mysli fyzické potrestání.Ale to zase asi zapracovala ta moje „spankingová“ fantazie,už z toho někdy blbnu.

„No ale já jsem vám přeci vysvětlil,že mě to mrzí.A teď jsem tady a chci to napravit.Tak mi řekněte,co to bude stát a je to“řekl jsem .Ale to jsem říkat neměl.

„Tak to miluju… co to bude stát…pán je zbohatlík,pán zaplatí a jede se dál!Peníze a je to.A to  je právě ta chyba.Já bych vám brala řidičáky!A na dlouho!Vás je potřeba potrestat tak,abyste si to dlouho pamatovali.Na to je ale pokuta krátká.“skoro již křičela a oči jí svítily hněvem. „Vy byste měli dostat pořádně na zadek!Aby to bolelo!Jako v Singapuru-tam mají výsledky.To byste si pak jistě zapamatovali.Dostat výprask na holou jako školák-a třeba i od ženský…to by vás možná napravilo,co říkáte?“plácla dlaní do stolu a vstala.

Nevěřil jsem svým uším.Ona opravdu mluví o výprasku… a dokonce by ho chtěla udílet osobně!No to je fakt jak v té povídce.

„No,teď mlčíme,co?Teď jsme zticha.Představa,že by nás měla potrestat ženská,ta je pro nás naprosto nepřípustná.“komentovala můj výraz ve tváři.Rázovala po služebně a já s obdivem hleděl na její postavou.Sako uniformy měla přes židli,byla jen v košili s vázankou. Ale ten její zadeček!Jak chodila ,půvabně se jí vlnil a vypasované kalhoty to vše jen umocňovaly.

Zastavila se a pohlédla mi přímo do očí.„Tak co mlčíte,zasloužil byste nebo ne?No?“vykřikla.

„Ano… jistě…“slyšel jsem sám sebe.A je to venku.Hlava se mi točí a stále se mi nechce věřit,že by opravdu chtěla splnit svou hrozbu a osobně  mne potrestat.A ke všemu výpraskem.

„Ale ne.Tak vy jste snad i chlap.No to se mi líbí.Ale vy si myslíte,že o tom trestu mluvím jen tak akademicky.A co kdybych vás vzala za slovo a rozhodla se vás opravdu vyplatit jak školáka.A tady a teď!Ke všemu jsme tu sami a zůstalo by to nakonec mezi námi.Veřejná ostuda by se nekonala.“prohlásila mírnějším hlasem a opět si sedla.„Tak co mi odpovíte?Přijmete takový druh potrestání?“

„Ano,“vyhrklo ze mě a já se na chvilku bál,aby nepoznala,co se ve mně děje.

„Co ano-řekněte jasně,co zasloužíte a jak vás mám tedy potrestat!“ pravila rázně.

„Zasloužím potrestat… zasloužím si výprask …“koktal jsem cítil,že to na mne „jde“.

„Výborně,tak to ráda slyším.A ráda to vykonám-a hned!“pravila s úsměvem a vstala.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 Tak nyní stojím v malé komůrce a slyším další povely přísné paní policistky.Stále tomu nemohu uvěřit.O takové situaci se mi tisíckrát zdálo,mnohokrát jsem to ve své fantazii prožíval a vzrušoval se k zbláznění.A teď se to má opravdu stát.

Policistka již sedí za malým stolkem.„ Tak se připravte na trest.Spustit kalhoty a lehnout zde na tu lavici.No pohyb,pohyb.“pobízí mne a já jako ve snu poslouchám.

Stojím před ní jen ve slipech,kalhoty u kotníků a cítím,že mi to dole začíná lehce reagovat .Sedí přede mnou a určitě si toho všimla..Jen aby jí to nedošlo a nepotrestala mě tím že mě nepotrestá.To se mi v mých snech stává často.

Slipy mi zatím ponechává.Usmívá se.„Lehněte si na tuto lavici,pochopitelně na břicho.“ ukáže k lavici,na které mám nyní dostat výprask.

Poslušně vykonám její příkaz..Poloztopořený se příjemně zabořím do kůže lavice,která tak blahodárně chladí mé rozpálené tělo.Nevím kam s rukama-nejraději by si dal jednu pod sebe-tak to mám rád…Ale raději je nechávám položené podél těla.         

Policistka na chvilku odejde a vrací se s velkou koženou plácačkou.Plácne se s ní do dlaně a pak ji se zalíbením ohýbá v rukou,aby demonstrovala její pružnost.Na tváři má stále ten mírný úsměv.

 "Vybral jste si dobrovolně trest výpraskem-proto dostanete nyní ode mne výprask na této lavici.Rozhodla jsem se pro těch klasických pětadvacet na zadnici..Ale na holou!“dodává s přistupuje k lavici.Uchopí mé slipy a trhnutím směrem k pasu mi je zařízne mezi půlky.Zadek je tím pádem zcela obnažen .Poplácá mi obě polokoule a pokračuje v tom tak vzrušujícím monologu.

„Během výprasku budete pokorně ležet a nebudete sebou hýbat,jinak vás k lavici přivážu a výprask bude dvojnásobný!“

Vidím ji,jak nade mnou stojí rozkročená na svých dlouhých nohách a cítím,že se jí tato role přinejmenším zamlouvá.Vypadá nádherně a já cítím,jak se mi to dole bouří…

 „Tak začneme.Za vaše přestupky vás nyní potrestám výpraskem.Vysázím vám pětadvacet na obnaženou zadnici a každou ránu si budete nahlas počítat !Když se spletete,začnu s výpraskem od začátku.Budu li s vaším chováním během výprasku spokojená,dostane se vám možná malé odměny.“říká skoro vlídně.Že by ji to opravdu také dělalo dobře?No to se mi snad nemůže splnit..

 Najednou vidím,jak se jí na bocích napnou svaly,plácačka zasviští vzduchem,já cítím první úder a s ním zároveň slyším mlaskavý zvuk,jak mi plácačka přistala na zadku.Štíplo to pěkně. „Jedna.“zamumlám.

„Nahlas,chci to slyšet-nebo vám vysázím dvakrát tolik!“zavelí policistka a jezdí mi plácačkou po zadku.Krátká pauza.A plác!Opět ten mlaskavý zvuk.Cítím,že mě zadek začal lehce pálit.Ale o bolesti se zatím nedá mluvit.

„Dvě...tři …,“počítám dle rozkazu a začíná to na mne působit.

  U páté cítím,že je to ono... Vyplácí mě pomalu- ale důkladně.Počítám.Střídavě se zvedám a zase tisknu na kůži lavice,pak se obracím se částečně na bok.Vidím,jak se vyplácející policistka vždy lehce natočí ,zvedne ruku s plácačkou a prudce mne práskne..Vypasovaná zadnice se jí při tom nádherně zavlní… Pohled na ten její nádherný,božský zadek mne silně vzrušuje,ale i tak cítím účinek jejího výprasku…

Když  napočítám do deseti,výprask náhle ustane.Plácačka mě opět hladí po rozpálené zadnici  a má krásná mučitelka poodstoupí od lavice.

„No,držíte se statečně,to se mi líbí.A tak uděláme malou přestávku a trochu ochladíme ten váš červený zadek,co říkáte?“skoro sametovým hlasem promluví policistka.

 Samozřejmě souhlasím a s napětím očekávám,co že se bude dít dál.Policistka sahá kamsi pod stolek,přistupuje k lavici,naklání se a já cítím,jak mi její ruce roztírají po spráskané zadnici něco chladivého.Je to nádherná masáž.,její prsty kloužou po mých horkých polokoulích a roztírají neznámou tekutinu.Cítím,jak mé mužství reaguje a tlačí do lavice.Náhle strnu.Policistka,jakoby přesně věděla,co prožívám,vsune levici pod mé břicho a pravou rukou mi upraví pohlaví tak,že směřuje pod mým tělem pěkně dopředu.Mám pocit, že se mi to vše jen zdá..      

Vztyčuji se na loktech, otáčím hlavu a sleduji ,jak se s úsměvem napřimuje.Pak pokračuje ve výprasku. Ale to už není výprask za trest, to je výprask nádherně vzrušivý... Počítám a skoro mi není rozumět.A najednou se třu ztopořeným pohlavím o kůži lavice,skoro jak při milování....Přestávám počítat,ale to se vyplácející policistce nelíbí.

"Počítat..nebo dostanete dalších pětadvacet," křičí,udýchaná výpraskem. Mrskat mě jí působí nepochybně radost, neboť se přestává kontrolovat a já  ji zahlédnu,jak se levou rukou hladí v  rozkroku.Oči jí svítí. „Počítej!!“

Nezbývá než odpovídajícím způsobem reagovat: „šestnáct… sedmnáct..." počítám a třu se o lavici.Plácačka sviští a mlaskavě práská mou zadnici.Policistka již hlasitě supí ,sázejíc rány s evidentní rozkoší. Vzrušeně nyní volá: „Výprasky!!! Jedině důkladné výprasky, vypráskat ti zadnici... spráskat,vypráskat,vysázet ti jich pětadvacet..a mastných.. .to potřebuješ..napráskat! Ano....mastné, velké a dlouhé výprasky....to mě vzrušuje ..…potrestat pořádně tu tvou zadnici výpraskem ,důkladným a krásným  výpraskem… pěkně tě spráskat... zmrskat!“ křičí policistka slova,která ji evidentně vzrušují a vyplácí dál mou zadnici… Její ruka se už zcela naplno věnuje rozkoši,kterou umocňuje výprask.

    "Pětadvacet"- vykřikneme oba. Nádherný výprask končí..Ležím na lavici a cítím,že bych potřeboval ještě napráskat,ještě, pár,abych…

Udýchaná,od výprasku a vzrušení zpocená policistka odkládá plácačku na stůl  a poroučí zvednout z lavice. Já ale nechci.Zoufale si přeji,aby ten nádherný výprask pokračoval.Podívám se na ní.

Dívá se mi do očí a říká: „Ale ale,snad se vám to nezalíbilo?To by pak nebyl snad ani trest,co říkáte?A snad nechcete dokonce přídavek-to byste mě opravdu překvapil!No ale,máte li pocit,že trest nebyl dostatečně úměrný vašemu provinění,tak prosím-ráda vám vyhovím.Nakonec-kdy se mi zase povede napráskat mužskému.A je to docela zábavné,to mi věřte.No tak kolik jich ještě potřebujete?“

Kristepane,ona snad uhodla… to je sen.Vsadím vše na jednu kartu.„Prosím o pokračování výprasku… dokud neřeknu dost.“vypadne ze mě a trnu,jaká bude reakce.

„Nezdá se vám,že si nějak moc troufáte?Vy si budete určovat,jak vás mám trestat?Nepletete si role?No ale že jste se během výprasku choval vzorně,prosím.Ovšem odpovíte mi naprosto upřímně na pár otázek,souhlas?“

Samozřejmě,že ihned souhlasím-a podvědomě tuším směr jejich dotazů.Je stoprocentně vzrušená a mne má naprosto „ přečteného“.

Na zadek mi dopadá první rána.A druhá… třetí.Nepočítám a pravou rukou se zcela nezakrytě věnuji sám sobě.Po očku kouknu,co na to má přísná policistka.Když se naše pohledy střetnou,s  ulehčením zaregistruji její chápající úsměv.

Vyplácí mne pomalu,oči jí svítí,zrychleně dýchá… „Vzrušil vás můj výprask... že se vám to líbilo… nechat se spráskat od přísné ženy?“

„Ano… ano,moc.“slyším sám sebe.

„No a mě se taky velmi líbí napráskat mužskému! A umím to.Že mám pravdu?“chraptivě křičí a zrychluje.Já dělám totéž.Zmítám sebou na lavici ,plácačka mi tancuje po zadku a -cítím blížící se orgasmus.

Po chvíli se to povede...Policistka to pochopitelně ihned zaregistruje a ustane ve výprasku.Pak poručí,abych se zvedl.Poslechnu a stojím vedle lavice.Nohy se mi klepou a rukama si zakrývám ochabující mužství.

„A tohle je co?“ptá se s již hranou přísností policistka a ukazuje na mokrou skvrnu uprostřed lavice.„Až se obléknete,dáte to do pořádku.Nebo…“usměje se a zahrozí plácačkou a sedá si za stůl.

Pomalu se oblékám.Pak stojím před jejím stolem.Policistka se opět tváří komisně,ale v očích jí to jen jiskří.

 „Pokutu ovšem uhradit musíte-výprask nevýprask!“protáhne pobaveně.„Ale jak asi správně tuším,nemáte zrovna tolik peněz sebou a rád se domluvíte na termínu další návštěvy,že mám pravdu?Jestli ale nepřijdete na minutu přesně,opět se setkáme u lavice- co vás pak čeká,to vám jistě nemusím říkat…“

To opravdu nemusela.A přijdu pozdě.O pětadvacet minut!